NAŠE BERRY

Berenique se narodila na Štědrý den 24.12.2004 v chovatelské stanici SHERAK feně Isabella Sherak a psovi Xero  Hartis. Byla to jediná fenka a měla jediného brášku. Po pravdě řečeno, vůbec jsme neuvažovali o fence z tohoto spojení, ale jelikož panička už na své štěňátko čeká od léta 2004, kdy měla mít štěňátka jiná fena, které se narodilo 5 kluků a poté si tedy vybrala zase jinou fenku, které se pro změnu narodilo také 5 kluků, byla toto první a poslední fenka od té doby do konce roku, bylo jasné, že najde domov u nás. Malý vánoční dáreček. A uznejte sami, není kouzelná? Zatím je jí pouhý měsíc, ale doma už má vše připraveno, od misek, vodítek, obojků, hraček až po kotec s boudou.

A jen tak pro zajímavost. Beruška je ten hafík vlevo :o)

Berunku jsme si přivezli domů 13.2.05 a ubytovali jsme jí v předem připraveném kotci. Sice se jí tam moc nelíbilo, tak občas kňourala, ale v noci spala naprosto v klidu.

Nevím čím to, ale Beruška z ničeho nic začala mít nějaké zdravotní potíže. Navštívili jsme pana veterináře, který ji dal antibiotika a milé zlaté Berče se po nich udělalo lépe.

Takže teď vesele morduje Myšákovou a občas i Nickouše, ale ten je pro ni "zatím" velkým soustem, tak k němu si tolik nedovolí. Hlavně Myška má "super" chlupy, které se dají báječně chytit a pak cupovat. No, chudák Myšička. Má štěněte někdy plné zuby a prchá před ní do výšin. Nickouš je velice ohleduplný a až legračně opatrný, aby malé něco neudělal. Stane se, že ji přišlápne nebo něco podobného, ale holt, to se stává. Jsou veselá kopa :o)

Berda je takové torpédo, že jí není možné pořádně vyfotit, natož udělat fotku celé smečky. To je prostě nadlidský výkon! Jinak si hraje se vším, na co přijde a nejraději má všechno, co píská :o) Už teď jsme si jistí, že bude dobrou stopařkou. Pořád něco ňuchá a všechno jí zajímá. Je to velice čilé a roztomilé štěně a doufáme, že se jí u nás bude líbit!

Ahoj lidičky, už jsem se u svých nových páníčků báječně zabydlela. Zatím bydlím s nimi a s Myškou v domě a můžu Vám říct, že to je tisíckrát lepší jak v nějakém kotci. Pořád jsem ve střehu, protože se dějí samé zajímavé věci. Vůbec to nestačím vnímat, ale moc se snažím. Mám dva velké kamarády Myšku a Nicka. Ze začátku jsem se jich trochu bála, ale teďka? To jsou nejlepší hafani, které znám. Učí mě všechny možné vylomeniny a mě to moc baví :o)

Dokonce mě už panička vzala na trénink na běhání na výstavy. A docela mi to i šlo. Pořád mě chválily!!! Byla tam spousta pejsanů, ale všichni byli větší než já, tak jsem se radši držela páníků, kdyby náhodou :o) Když jsem tam byla podruhé, tak už to bylo mnohem lepší. Vůbec jsem se nikoho nebála a hrála jsem si s nimi.

Jo, a také se Vám musím pochlubit, protože jsem strááášně šikovná. Už umím 2 cviky hihihi přivolání s předsednutím a také sedni. No, vždycky se mi teda přijít nechce, ale ta piškotka nebo něco jiného, to je docela dobré lákadlo. Nojo, páníčkové to se mnou umí....

A máme tu květen. Jelikož už je v noci mnohem tepleji, tak mě páníčkové přestěhovali ven do kotce. Nejdřív se mi tam vůbec nelíbilo, ale Nickoušek byl tak strašně hodný a tu první noc, kdy jsem tam musela spát, tak si lehnul vedle kotce a celičkou noc mě hlídal, abych se nebála. Je to fakt můj nejlepší kamarád. Myška je taky super kámoška, ale nechce si tolik hrát jako Nick, takže s ní není taková legrace, ale když mi Nickouš ublíží, tak mě Myšáková hnedka běží zachraňovat. Je jako moje starostlivá mamina .o)

Po dlouhé době jsem zase byla na cvičáku. Panička teď byla nemocná a neměla vůbec čas se mnou cvičit. Takže jí poradili co a jak a pečlivě všechno trénujeme. Je to docela sranda. Tak až se zase něco nového přiučím, dám vám všem vědět...

Začátkem července odjel Nickouš s páníčkem opět do Dobřan na tábor. Jenže panička měla moc práce, tak jsem s ní zůstala doma. Ale musím přiznat, že jsme vůbec nezahálely. Začala mě učit stopičky, obraty, sedni, lehni vstaň a pořád si se mnou hrála. Během několika dní mi už přijede Nickouš a já se nemůžu dočkat!!!! Ze začátku se mi po něm moc stýskalo. Ale panička mě brala mezi různé hafany, tak jsem měla o zábavu postaráno. Dostala jsem pochvalu od paničky, protože jsem prý moc šikovná. Lítám za balonkem jak torpédo a nemám nikdy dost. Také chodím každý den plavat. To je děsná zábava. Panička mi proto začala říkat "kachna", nevíte proč??...

6.8.-7.8.2005 jsem se i já zúčastnila klubové výstavy vítězů v Dolním Benešově. Byla to moje premiéra. Ještě jsem jako účinkující hafan nikde nebyla, jen tak na kukandu jo, ale tohle bylo něco jiného. Tolik pesanů a vzruchu, ale strašně mě to bavilo. Docela jsem dostala i pochvalu, za to, jak jsem pěkně běhala. Sice jsem se neumístila zrovna nejlépe, ale pravdou je, že všechny feny v mojí třídě dorost I. byly moc pěkné. Až moc :o( Ba ne, já jim to přála :o))) Hlavní je, že mě celá výstava bavila a neodradila mě na další výstavy :o) Další mě čeká ještě teď v srpnu v Karlových Varech. Tak zatím papapa

11.9.2005 jsem se zúčastnila už své čtvrté výstavy a to na Klabavě. Sice se zatím neumisťuji na předních místech, ale to určitě přijde hihihi. Pořád mě to baví a to je to nejdůležitější. A dokonce, ač to byla obrovská náhoda, tak moje katalogové číslo 40 bylo vylosováno pro získání hlavní ceny v tombole. Tím byl krásný kotec. Takže jsem určitě udělala svým páníčkům oooobrovskou radost :o)

říjen 2005 minulý týden jsem se měla účastnit mezinárodní výstavy v Českých Budějovicích, ale prý tam "háravky" nemůžou a páníčkové mě nechali doma. Byla jsem moc smutná. A navíc mě pořád teď obtěžuje Nickouš, tak musíme být jeden nebo druhý zavřený. Chová se naprosto hrozně, neurvalec jeden. Vůbec si se mnou nechce hrát. Ještěže mám doma malou Tessy, kterou můžu pošťuchovat a válet a prostě s ní řádit. Ještě mě čeká letos poslední výstava v Praze, tak jsem zvědavá, protože to bude v hale, jak mi to půjde. No, uvidíme...

únor 2006 v polovině února jsem byla s páníčky a Nickem na mezinárodní výstavě v Brně. Sice jsme museli vyrážet hodně brzy, protože cesta vypadala, že nebude zrovna dvakrát nejlepší, ale nakonec jsme na výstavu dorazili všichni v pohodě a pěkně jsme si to užívali. Já jsem byla prvně ve třídě mladých, tak jsem měla docela trému. Ale všechno jsem zvládla na jedničku a vyběhala jsem si první místo. Sice se známkou velmi dobrá, ale to nevadí. Mimochodem pan rozhodčí řekl, že když nemám zapsaný rentgen kyčlí tak nedostanu výbornou. To je teda co? Sice nechápu, co má společného třída mladých a rentgen, ale holt pan rozhodčí je pan rozhodčí. Uvidíme, jak dopadnu v Český Budějovicích.

srpen 2006 páni, to je doba, než se tu něco o mě taky objeví. Musím vám povyprávět o táboře! Byli jsme tam se smečkou, kromě Eldy, protože ta zůstala doma a hlídala naší babičku a taky, aby se neunavovala, když čeká ty malé "Nicklišky", jak jim panička říká :o) Jeli jsme na cvičák do Kácova. Bylo to tam super. Mají tam perfektní figuranty, kterých jsem se teda nemohla nabažit, pěkný plac a kousek odtamtud je Sázava, kam jsme se chodili koupat. Trénovali jsme také běhání na výstavy, což bylo teda hodně náročné, hlavně pro páníčka, kterého prý ze stanu bolely záda, ale jinak to byla idylka. Co vám budu povídat ;o) Teď zase jezdíme na cvičák na Mělník a dostáváme zabrat. V září chystají zkoušky a chtějí mě do nějakých taky uvrtat. Tak uvidíme, jestli se jim to podaří hihihi.

říjen 2006 zase vás po dlouhé době zdravím. Měla jsem teď moc napilno. Každou volnou chvilku jsem trénovala na zkoušky a během 14 dnů jsem složila hned dvě! ZOP a ZZO. Sice to nejsou moc důležité zkoušky, ale pro začátek si všechno vyzkoušet je určitě výborné. A mimochodem, obě jsem splnila na výbornou :o) Teď se budu připravovat zase na další. Strašně mě to začalo bavit a paničku také. Jsme prostě sehraná dvojka. Tak zase letím. Papa

Samozřejmě, že naše povídání bude pokračovat, ale prozatím je to vše :o)